Konečně otevřené školy
V posledních dnech jsem si už zvykl na to, že je spousta věcí trochu nelogických, trochu chaotických a taky spoustu věcí nepochopitelných. A tak máme již několik dní školy přístupné pro žáky prvního stupně a to jen na bázi dobrovolnosti. Nejsem odborník na zdravotnictví či imunologii, ale přesto mám k tomuto kroku značné výhrady.
Musím říci, že manuál pro znovuotevření škol z pera MŠMT nám dokonale zamotal hlavu a přivodil několik bezesných nocí. Nebýt všech zainteresovaných, určitě bychom to nezvládli. Velký dík pak patří mému zástupci, který si libuje v exelu a připravil opravdu pro všechny velmi podrobný a přehledný rozpis příchodů žáků do školy, přestávky, odchody na obědy a odchody domů. Tak trochu malá maturita.
Velký dík patří také uklízečkám, které opravdu pečlivě vytírají a dezinfikují vše, co se dá. Kuchařkám patří dík za to, že ani na vteřinu neuvažovaly o tom, že by náhodou nevařily.
Poděkování patří také kolegyním a kolegům, kteří pracují přímo s dětmi. V neposlední řadě musím také pochválit i Vás a Vaše děti, protože jsou velmi vzorné, co se týká dodržování všech pravidel smysluplných i těch, které třeba tak trochu smysl ztrácejí.
Pokud mám zpětnou vazbu od kolegů, tak se ve většině shodli na tom, že žáci doma opravdu nezaháleli a snažili se učit každý podle svých možností. Jsem tomu opravdu rád a začínám si myslet, že to s tím naším školstvím zase není opravdu tak zlé. A to je podle mě poměrně optimistická zpráva. Nebo ne?
